Kolísání (volatilita) cen potravin se stalo tíživou realitou současnosti. V minulosti sice také docházelo k výkyvům cen zemědělských produktů, ale v posledních letech jsme svědky opravdu rapidních skoků cen především základních potravin. Na tom se podepisuje hned několik faktorů, mezi které patří nepředvídatelné a špatné počasí (s následnou neúrodou), rostoucí světová populace (tedy i nárůst poptávky po kvalitnějších potravinách), cena ropy, síla dolaru (jako hlavní obchodovatelné měny), politika biopaliv (přeměna základních potravin na palivo) nebo stabilita v hlavních exportérských zemích. Vliv na cenu potravin však mají i spekulace s potravinovými komoditami na mezinárodních trzích, které mohou velmi negativně ovlivňovat celosvětové ceny potravin a tím i situaci hladu a chudoby ve světě. Spekulacím byla kladena vina hlavně během potravinové krize z let 2007-8.

Principem spekulací s potravinovými komoditami je oceňování budoucí úrody a uzavírání terminovaných prodejů k určitému datu a na určité množství. Finanční spekulanti totiž nakupují a prodávají ještě neexistující zemědělskou produkci. Cena stoupá, když investoři nakupují, a klesá, když se rozhodnou prodat, což nutně destabilizuje cenu nejen na mezinárodních, ale i lokálních trzích. Hlavní problém pak představuje fakt, že s potravinami spekulují takoví aktéři (například investiční a penzijní fondy nebo banky), kteří nemají s produkcí potravin nic společného a nepociťují tak žádné důsledky svého chování.

Nejničivější dopady cenové volatility pociťují jednoznačně lidé v rozvojových zemích. V drtivé většině se jedná o země, které jsou závislé na dovozu základních potravin a kde obyvatelstvo za nákup potravin vydá 50-80 % svých veškerých příjmů. Navíc čím více potravin země dovážejí, tím více jsou lidé zranitelní vůči kolísání cen. Nárůsty cen potravin v letech 2007-8 nebo 2011 o více jak 120 % nebyly v některých zemích ničím výjimečné (v Keni zažili v roce 2011 skokový nárůst cen kukuřice o 160 %, v Somálsku cena čiroku vyskočila o neuvěřitelných 240 %). Spekulace s potravinovými komoditami se staly kontroverzním důsledkem liberalizace trhů. Řešením by byla větší transparentnost a zpřísnění kontroly obchodování na komoditních trzích. To si sice světoví politici uvědomují (například bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyhlásil boj volatilitě cen potravin v rámci předsednictví skupiny zemí G20), konkrétní akce však zatím bohužel chybí.