Sója - čím krmíme krávy?

Sója je jednou z nejdůležitějších olejnatých plodin na světě. V dnešní době se jen malá část vypěstované sóji zpracovává na tofu, sójové mléko nebo sójovou omáčku. Největší komerční hodnotu má olej, který se ze sóji získává. Sójový olej je všestranně využitelný, používá se v potravinářství jako olej do salátů, na smažení nebo na pečení, ale také v kosmetickém průmyslu a technických odvětvích. Například rostoucí poptávka po alternativních pohonných hmotách vede ke stále častějšímu využívání sójového oleje jako biopaliva. V současné době na výrobu biopaliv připadá je asi 10% celosvětové produkce sóji, lze však očekávat, že tento podíl poroste.

Méně známá je ale skutečnost, že se sója používá také jako krmivo pro domácí zvířata. Pro svůj vysoký obsah bílkovin je velmi důležitou složkou krmiv pro masná zvířata. Proto pěstitelům sóji nejvyšší odbyt zajišťuje odvětví výroby krmiv. Rostoucí celosvětová poptávka po sóji tak přímo souvisí s rostoucí poptávkou po mase.

V Evropě nelze vysokou poptávku po sójových výrobcích uspokojit z domácí produkce. Proto se většina sóji dováží. Ze Severní a Jižní Ameriky se jí do Evropy ročně doveze kolem 35 milionů tun. Sója z těchto oblastí je většinou geneticky modifikovaná, i přesto je její dovoz do Evropy povolen, pokud se nevyužívá v potravinářství, ale právě pro výrobu krmiv.

Existuje celý řetězec ničivých vlivů, který sahá od evropských průmyslových zemědělských podniků až k jihoamerickým pralesům. Aby bylo dost prostoru pro průmyslové pěstování sóji, kácí se v amazonském pralese stále více stromů. Zemědělská půda, na níž se sója pěstuje, v dnešní době pokrývá více než 90 milionů hektarů zemského povrchu. S produkcí sóji se pojí řada nepříznivých dopadů. Odlesňování po celém světě způsobuje neuvěřitelných 15 % všech emisí skleníkových plynů, více než celé odvětví dopravy. K dalším dopadům na životní prostředí patří eroze půdy, znečišťování vod způsobené masivním využíváním hnojiv a ztráta biodiverzity.