Palmový olej je nejpoužívanějším rostlinným olejem v Evropě. Najdeme ho v průmyslově zpracovaných potravinách (například sušenkách, čokoládě, zmrzlině či brambůrcích), v kosmetických přípravcích, čisticích prostředcích, zvířecích krmivech a stále častěji také v pohonných hmotách (využívá se k výrobě bionafty).

Kromě toho, že má všestranné využití, se palmový olej vyznačuje také vysokou produktivitou. Výnosy jsou mnohem vyšší než u jiných rostlinných olejů a náklady na výrobu naopak nižší, a to především díky nízké ceně pracovní síly v zemích, kde se palmy olejné pěstují.

V roce 2000 se palmový olej stal nejobchodovanějším rostlinným olejem na světě. Dnes se ho každoročně vyrobí přibližně 50 milionů tun a plantáže palmy olejné pokrývají asi 12 milionů hektarů povrchu naší planety. Hlavními producenty jsou Indonésie a Malajsie, po nichž následuje Papua Nová Guinea, Benin, Pobřeží slonoviny a Honduras. Palmový olej se vyváží hlavně do Evropské unie, Číny a Indie.

Aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku po palmovém oleji na světovém trhu, byly vykáceny rozsáhlé plochy deštných pralesů a nahrazeny velkoplantážemi palmy olejné. S těmito plantážemi se pojí celá řada negativních vlivů na přírodu, problematické je zejména vysazování rozsáhlých monokultur a ničení původního deštného pralesa, které je navíc často spojené s nelegálními zábory půdy a vystěhováváním původních obyvatel. Plantáže palmy olejné jsou doslova „zelenými pouštěmi,“ kde roste jen několik druhů rostlin schopných snášet obrovské dávky hnojiv a pesticidů, jimiž se plantáže postřikují. V Indonésii bylo v letech 2007 a 2008 z celkové plochy vykáceného pralesa využito celých 27 % k založení nových plantáží palmy olejné. Tento podíl do roku 2020 vzroste na 40 % a v palmové plantáže se tou dobou promění také 40 % všech indonéských rašelinišť.

Jak tomu často bývá, je potřeba změnit především způsob výroby. V celosvětovém odvětví výroby palmového oleje se musí věnovat více pozornosti jejím problematickým hospodářským, sociálním a environmentálním dopadům, aby se mohla rozvíjet udržitelná výroba palmového oleje a zároveň se zachovaly cenné (původní) deštné pralesy pro příští generace.