Pojem permaculture pochází ze spojení dvou anglických slov - permanent a agriculture (nebo také culture) - a znamená tak doslova trvalé hospodaření či udržitelnou kulturu. Je cestou k trvalé udržitelnosti a soběstačnosti, která staví na předpokladu, že příroda je schopna člověka uživit, pokud bude hospodařit podle jejích přirozených zákonitostí a pravidel.

Kořeny permakultury se táhnou daleko do historie a široko do různých koutů světa. S jejím současným konceptem však přišli až v 70. letech 20. století australané Bill Mollison a jeho žák David Holmgren, kteří se s pomocí systémového designu a šetrnějších a přirozenějších přístupů v zemědělství snažili odpovědět na dodnes trvající ekologickou krizi.

Jedná se o systém, který je schopen zajistit uspokojování lidských potřeb a přitom zůstat plně součástí přírody. Permakultura se maximálně inspiruje přírodními procesy i léty prověřenými zemědělskými technikami, ale využívá také moderní technologie a poznatky vědy. Snaží se plně respektovat přírodní zákony, zachází uvědoměle se zdroji a používá ty, které jsou dostupné v daném místě a čase. Snaží se dosáhnout uzavřených toků materiálních cyklů, využívá energie s maximální efektivitou, minimalizuje její vstupy a produkuje pouze recyklovatelný odpad.

Hlavním cílem permakultury je trvale udržitelné a soběstačné hospodaření v lesích, na polích a v zahradách, její myšlenka je však aplikovatelná také na lidskou společnost i veškeré prostředí, které člověk obývá. Toto “přírodní hospodaření” je ještě efektivnější než ekologické zemědělství, neboť vytváří “polykulturu”, v níž si rostliny a živočichové navzájem tvoří ideální podmínky k životu. Permakultura je tak z principu šetrná a ohleduplná nejen k lidem, ale také ke zvířatům, rostlinám, přírodě, životnímu prostředí i celé planetě.